Eva Turnová: Žabí sety
Dostala jsem od kamaráda sedmikilového lososa, kterého jsem rozporcovala, dala na mrazák a pozvala na štědrovečerní večeři několik nájemníků z našeho domu.
„Všechno mám, schází mi jen jedna židle,“ říkám sousedovi.
„Tak v rychlosti sjedem do Ikey, vlítnem tam, já si tam koupím v akci pláštěnku a ty židli,“ nabídne mi.
„Tak jo.“
Čtěte také
Do toho volá sousedka: „Tak co, jak zvládáš to propukající šílenství?“
„Ale, budeš se mi smát, zrovna vyrážím do Ikey,“ přiznám se.
„Ježíš, zrovna jsem tam chtěla v rychlosti zajet, můžeš mi tam vzít pro malou bryndák s motivem žáby? Prodávaj to v setech. Vem dva. Díky.“
Dorazíme do Ikey, kupuju židli a vyrážím do oddělení „nádobí pro miminka“. Zdá se, že bryndákové sety jsou rozebrané. Chci to vzdát, jen se ještě naposledy pořádně rozhlédnu. Z nejhornější police se na mě zubí zvlášť bryndáky, misky a hrnečky s žabíma očima.
Čtěte také
Nezbývá než sety zkompletovat na vlastní pěst. Pomalu vystoupám po haldě plyšových zvířátek, chytnu dlouhého hada a hlavou začnu shazovat jednotlivé části žabího setu. Do toho volá máma.
„Tak co, už máš sváteční náladu?“
„Nemám, nakupuju v Ikea.“
„Prima, vem mi tam štokrle. Blbě se mi nazouvaj boty.“
„Promiň mami, zrovna stojím na krtkovi a hadem se snažím shodit z police bryndák. Pro štokrle musíš asi do Kiky, tady maj jen schůdky.“
„No tak schůdky, prostě něco na co si sednu. Hadem bryndák? Ty jsi praštěná.“
Čtěte také
Hned nato volá sousedka, že k žabímu setu ještě nutně potřebuje povlečení v adventní slevě. „Ale na jedno lůžko, nezmotej to.“
Konečně mám všechno pohromadě.
Přicházím k pokladně, kde soused právě zaplatil pláštěnku. Na pás položím židli s povlečením, schůdky a navrch vysypu hromadu žabího plastu.
„Nemůžete si brát vystavené zboží jednotlivě, jenom v balených setech! Radkóóó, že jóóó?!“
„Nezlobte se, já už zpátky nejdu, jsem po covidu a je mi blbě.“
„Mně je blbě jedenáct let, pani. Dejte to sem. Takže dva a půl žabosetů. Klientskou kartu máte?“
„Nemám.“
„Tak si ji pučte.“
„A kde se tady půjčujou?“
„U vašeho pána, teď s ní platil, nééé?“
Zaplatíme, vyjdeme ven a sedáme do auta. Píše mi kamarádka, která právě dorazila na Nový Zéland, že má týden hustě pršet, ona nemá deštník a všechno je tam strašně drahý.
Podívám se na pláštěnku a pak na souseda.
„Nemoh,“ řekne soused a v rychlosti zařadí jedničku.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
