Rusové systematicky rabují ukrajinská muzea. Ukradli desetitisíce historických artefaktů
Rusko z okupovaných území Ukrajiny ukradlo desítky tisíc historických artefaktů. Píše to americký deník The New York Times s odkazem nejen na přímá svědectví, ale také na tvrzení mezinárodních expertů. Ti tvrdí, že současné plenění ukrajinských muzeí není pácháno několika ziskuchtivými a nedisciplinovanými vojáky, ale je cíleně organizováno.
Svědectví například z Chersonu říkají, že Rusové dorazili s pěti velkými nákladními vozy a artefakty z tamního muzea narychlo nakládali, balili tisíce obrazů do prostěradel, zatímco experti na umění pokřikovali příkazy.
Čtěte také
Systematické rabování na Ukrajině potvrdil listu také James Ratcliffe z britské organizace Art Loss Register, která shromažďuje informace o ukradených uměleckých předmětech. Drancování ukrajinských muzeí ruskými vojáky je co do rozsahu podle listu největší loupeží umění od dob druhé světové války.
„Informace, které máme, jsou trochu kusé, nemáme to takto podrobně potvrzeno z mnoha různých zdrojů. Vše ale nasvědčuje nějakému systematickému přístupu,“ nastiňuje historik Michal Stehlík.
Nejste ale schopni odvést celý systém muzeí a galerií během několika málo dní a týdnů.
Michal Stehlík
Z komunikace s ukrajinskými kolegy ale prý vyplývá, že nejde pouze o ničení a riziko pro dané památky, ale i o jejich vyvážení do Ruska.
„Hlavní problém je, že se hovoří o rabování a systematickém vyvážení z okupovaných oblastí. A tam to už nejde řešit zpětně. Co se nepodařilo evakuovat a odvést, už příliš šancí nemá. Je to součástí válečného území,“ hodnotí situaci historik.
Čtěte také
Ukrajinští kolegové se podle něj některé vytipované předměty snažili přesunout do západní části země. „I proto měli velkou potřebu obalových materiálů, zajištění klimatu, teploty pro citlivé materiály, jako jsou staré tisky… Nejste ale schopni odvést celý systém muzeí a galerií během několika málo dní a týdnů.“
Na místě zůstaly tisíce předmětů. „Je velmi těžké je evakuovat ještě v takové radikální situaci… Všechny instituce – a hovoří se až o 30 vyrabovaných – se proti tomu velmi těžko brání, protože už jsou v rukou okupantů.“
Jaké má Rusko možnosti tyto artefakty legalizovat a poté vystavovat? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.
Související
-
Alexandr Mitrofanov: Rusové o tom, proč se země zřítila do putinismu
Po začátku ruské války proti Ukrajině založili tři ruští emigranti charitativní organizaci Skutečné Rusko. Byli to Boris Akunin, Michail Baryšnikov a Sergej Gurijev.
-
Michal Smetana: Příměřím násilí nekončí. Je to jenom intermezzo, z kterého by těžilo hlavně Rusko
Západ včera deklaroval, že bude i nadále podporovat Ukrajinu. Oproti tomu signatáři české iniciativy Mír a spravedlnost vyzývají k příměří. Proč je jejich myšlenka sporná?
-
Je cíl zničit Rusko, nebo zastavit válku na Ukrajině? To si musí Západ ujasnit, vyzývá Zaorálek
Může Zelenského mírový plán vést k zastavení bojů na Ukrajině? Debatují Lubomír Zaorálek (ČSSD) a David Stulík z think-tanku Evropské hodnoty.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
