Prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem v Moskvě, Pekingu, Washingtonu i Tokiu

13. leden 2024

Tchaj-wan je rozlohou až hluboko ve druhé stovce států, počtem obyvatel ve druhé padesátce. Proč čínští komunisté tolik prahnou po nadvládě nad ostrovem? Proč tohle zlaté vejce nechtějí – spolu s Tchajwanci i nadále leštit a profitovat z něj? A proč prezidentské volby na Tchaj-wanu sledují se zatajeným dechem prezidenti a premiéři v Moskvě, Pekingu, Washingtonu nebo Tokiu?

Nejelegantnějším způsobem, jak připravit předpolí pro případné převzetí ostrova mírovou cestou, je změnit systém zevnitř. Pokojně, bez násilí a ve volbách – a jejich platnost pak uzná celý svět.

Čtěte také

V pořadí osmé prezidentské volby čekají Tchaj-wan právě ve druhý lednový víkend 2024. Podle posledních průzkumů podporuje zachování současného stavu – tedy nikoli faktické vyhlášení samostatnosti – 45 procent Tchajwanců.

Naopak úplnou nezávislost, vyhlášení samostatnosti a tím pádem velmi pravděpodobně válku s Čínou, je ochotno riskovat 36 procent populace.

Mnohem větší podporu má ale zachování současné vojenské aliance se Spojenými státy – její pokračování si přeje 60 procent obyvatel ostrova. Boj o prezidentské křeslo se rozhodne v podstatě mezi třemi kandidáty, resp. třemi politickými stranami.

Tři politické subjekty 

Proč má vládnoucí strana pořád tolik sympatizantů a předvolební průzkumy ji favorizují, má více důvodů.

„Tím hlavním je to, že ona skutečně reprezentuje současný Tchaj-wan, jeho plány a tužby. To, že země není podřízeným pevninské Číny. A dále to, že Demokratická pokroková strana otevřeně vyjadřuje nespokojenost s opozičním Kuomintangem. Považuje ho za příliš smířlivý subjekt, směrem k Pekingu. Tvrdí, že Kuomintang je zkorumpovaný a nerozumí ekonomickým tématům,“ vysvětluje tchajwanský profesor politologie Wang Yeh-Lih.

Čtěte také

Mluví o vládnoucí straně a současně největším favoritovi prezidentských voleb, o Demokratické pokrokové straně. Aktuálně má v Legislativním juanu, což je oficiální název tchajwanského parlamentu, pohodlnou nadpoloviční většinu. Lídr strany – stávající prezidentka Cchaj Jing-wen už potřetí v řadě zvolena být nemůže.

Lídrem kandidátky a největším favoritem celých prezidentských voleb je její stranický kolega, viceprezident země 46letý Lai Ching-te. V anglicky mluvících mediích a politických kruzích používá také jméno William Lai.

„Náš kandidát pracuje na stále stejné, čitelné a průhledné platformě. A tou je stabilita a mír na Tchaj-wanu. Má čtyři hlavní úkoly, pokud vyhraje volby – navázat na práci své předchůdkyně, dále zajistit řádný, demokratický chod státu, prosazovat suverenitu a nezávislost země a konečně garantovat, že o budoucnosti ostrova budou rozhodovat výhradně jeho obyvatelé,“ vypočítává perfektní angličtinou pan Vincent Chao, vysoce postavený straník.

Čtěte také

Největším rivalem vládnoucí strany je dobře známý Kuomintang. Kdysi politicko-vojenské hnutí, ze kterého vzešel legendární generál Čankajšek, je dnes už výhradně jen a pouze politickou stranou.

Umírněnou a mnohem více nakloněnou spolupráci s pevninskou Čínou. Její ochota ke kompromisům a dobrým vztahům s Pekingem ji staví do role relativního oblíbence Číny.

„Když nezaujatě rozklíčujete současné vztahy mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou, musíte vidět, že jsme se ocitli na trajektorii – a na jejím konci je válka s Čínskou lidovou republikou. Tomu musíme zabránit. Kuomintang chce dál posilovat ozbrojené síly, zlepšovat obranu ostrova, ale mnohem více prostoru než ostatní strany dávají dialogu s Pekingem. Není jiná možnost,“ charakterizuje hlavní znaky nejsilnější opoziční strany její poradce pro zahraniční styky Cheng – Dong Tso.

Právě na zkorumpování některých politiků opozičního Kuomintangu, záplavu dezinformací a demonstraci vojenské síly, spoléhá v předvolebním boji komunistická Čína.

Kuomintang nepropaguje vyloženě znovusjednocení s pevninskou Čínou, naopak v dlouhodobé koncepci vlastní, silné armády vidí smysl. Je ale ochoten vycházet Pekingu vstříc.

A ještě jeden hráč

Volič na Tchaj-wanu má ještě jednu, relativně velkou stranu, která může zamíchat kartami. Vznikla teprve v roce 2019, jmenuje se Tchajwanská lidová strana a vede ji fyzik a bývalý starosta Tchaj-peje Ko Wen-je.

Čtěte také

„Mezi Kuomintagem a Tchajwanskou lidovou stranou vzniklo původně relativně pevné pouto. Spolupráce vypadala nadějně, ale nakonec tohle politické sbližování krachlo. Lidová strana je příliš ambiciózní na to, aby se Kuomintangu podřizovala nebo ustupovala. Míří vysoko, je sebevědomá a raději to v prezidentských volbách zkusí samostatně, s vlastním kandidátem,“ přibližuje Chong Ja Ian, profesor z Národní univerzity v Singapuru.

Mladá, ambiciózní strana je zajímavá pro mladé voliče a čínská centrální vláda na druhé straně Tchajwanské úžiny věří, že právě její sympatizanti by mohli odebrat hlasy kandidátovi vládnouc strany. A tím tak vynést do čela ostrova pro-čínského zástupce opozičního Kuomintangu.

Víc se dozvíte v Zaostřenu Davida Jakše, poslechněte si.

autoři: David Jakš , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.