Petr Honzejk: Fallout po Česku

27. duben 2024

Ve všech možných vyhrocených situacích a krizích platí zlaté pravidlo: „Dokud se jedná, tak se nestřílí.“ Takže je dobré jednat, dokud to jen trochu jde. Protože když jednání zkrachují, bývá to špatně pro všechny. Nyní hnutí ANO ohlásilo, že už nebude s vládou pokračovat „v jednáních strategického charakteru v hospodářské a sociální oblasti, a to ani za účasti prezidenta“.

Což je z výše uvedeného důvodu mírně řečeno chyba, natvrdo řečeno politický přečin. Ne že by se muselo začít rovnou střílet, ale nejen politický rozvrat z toho kouká. 

Čtěte také

Můžeme samozřejmě připustit, že ANO s prohlášením přišlo trochu účelově – proto, aby překrylo vlastní komunikační katastrofu kolem hradních schůzek o důchodové reformě. Zástupci ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček u prezidenta racionálně nevyloučili, že se vzhledem k demografické situaci bude muset zvyšovat věk odchodu do důchodu.

Pak na ně ale nastoupil dovolenou občerstvený Andrej Babiš, zvolal „nikdy“, dotyční otočili o 180 stupňů a začali se vymlouvat, že to tak nemysleli. Trapnost dovršilo vystoupení poslankyně ANO Balaštíkové, která přišla s tezí, že za všechno může špatná akustika na Hradě. 

Komu je stabilita ukradená

Historka, která se zcela vyrovnává proslulé větě z fotbalového prostředí, „žádné prodejné holky tam nebyly a ta částka taky nesouhlasí“, mohla být pro ANO docela nebezpečná, protože víme, že nejhorší, co se může politikům přihodit, je to, když se stanou směšnými.

Čtěte také

A ANO se ji rozhodlo přehlušit silnými prohlášeními. Nejdříve, že už nebude jednat o důchodech, protože vláda si prý stejně reformu udělá podle svého. A ve finále, že už nebude jednat s vládou vůbec o ničem strategickém.

Jenže ač bylo prohlášení anoistů účelové, na škodách, které způsobí, se nic nemění. Existují záležitosti, na kterých by se v zemi, jež má fungovat dlouhodobě udržitelně nejen ve finančním a bezpečnostním smyslu, ale i ve smyslu předvídatelnosti chování státu vůči vlastním občanům, měly shodnout všechny odpovědné politické strany. Mezi tyto záležitosti patří například zahraniční politika, strop zadlužování, obrana, infrastruktura, nebo právě aktuálně řešený důchodový systém.

Shody není možné dosáhnout jinak, než že se o nich bude trpělivě jednat. Ten, kdo jednat nechce – a lhostejno pod jakou záminkou – vlastně říká, že mu je stabilita ukradená, podstatný je pro něj jen momentální politický zisk. Což má s odpovědností společného přibližně vůbec nic.

Petr Honzejk

ANO bude samozřejmě říkat, že jednání o strategických záležitostech bourá v zájmu svých voličů, takže to vlastně myslí dobře. K tomu jeden popkulturní odkaz: V nyní populárním seriálu Fallout je scéna, kdy hrdinové stojí na kraji gigantické díry způsobené jaderným výbuchem. Na jejím místě původně stálo město. A jedna z postav na vysvětlenou, co se stalo, říká: „Všichni tady chtěli dobro, jen se poněkud lišili v názoru, jak ho dosáhnout.“

Lepší metaforu důvodu, proč by se mělo ANO k jednání o strategickém dobru pro Česko vrátit, už asi nevymyslíme.      

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Petr Honzejk
Spustit audio