Kdyby nám v listopadu 89 estébáci vypnuli mikrofony, taky mohlo být po převratu, žertuje rozhlasová legenda Karel Sedláček

27. květen 2021

Svou kariéru v Československém rozhlase začal jako nejmladší hlasatel. Jeho hlas zněl v rádiu i v srpnu 1968. A jako jeden z prvních promluvil na Václavském náměstí z balkónu Melantrichu, a to společně s Václavem Havlem. Novinář a publicista Karel Sedláček letos oslaví 80. narozeniny.

Za svou kariéru vystřídal hned několik redakcí, včetně rádia Svobodná Evropa. Úplné začátky ale prožil v plzeňském Československém rozhlase.

„Na ten konkurz byla podmínka, že uchazeč musí mít alespoň 21 let. Protože tam byl hlasatel, který odcházel na vojnu, takže chtěli někoho, kdo na ni nepůjde. Mně bylo tehdy 19,“ vzpomíná na své začátky Karel Sedláček.

Čtěte také

Přestože nesplňoval věkovou hranici, vedení rozhlasu zaujal natolik, že mu nakonec zařídili i odklad povinné vojenské služby. Díky tomu se tak stal nejmladším hlasatelem Československého rozhlasu, a zůstal mu věrný i po návratu z vojny.

„Začátky v plzeňském rozhlase byly neuvěřitelné. Psal rok 1960 a my jsme měli noční vysílání od půlnoci do 2. hodin do rána na stanici Praha. Byla to nonstop muzika. A protože jsme byli v Plzni, poslouchali jsme od rána do večera bavorský rozhlas, takže to kluci natáčeli. Jednou v půl jedné v noci mi pak řekli: ‚Prosím tě, Karle, všichni spí, v Praze už nás nikdo neposlouchá. Ale třeba nás nějací posluchači poslouchají. Co kdybychom jim tam zahráli? Něco á la stanice AFN Munich.‘ To byla stanice pro americké vojáky v západním Německu,“ popisuje Sedláček.

Odvážný nápad se rychle ujal, a tak plzeňský rozhlas poměrně pravidelně po půlnoci hrával i západní šlágry. „A představte si – za celá ta léta to vůbec nikdo nenahlásil,“ usmívá se Sedláček.

Poprvé před davem

Jako redaktor deníku Svobodné slovo se v listopadu 1989 Karel Sedláček ocitl po boku Václava Havla na balkóně Melantrichu: „Byl to zvláštní pocit, když tam Havel přišel a řekl, ať jdu na ten balkón první. Četl jsem tam pak prohlášení redaktorů Svobodného slova.“

Čtěte také

Ačkoliv byl na mikrofon po letech práce v rozhlase zvyklý, jedna věc jej přece jen zaskočila.

„Když jsem viděl těch 200 tisíc lidí na Václavském náměstí. (…) Já jsem byl vlastně zvyklý jen na to studio. Neměl jsem trému, mluvil jsem do mikrofonu. Ale byl jsem tam buď sám, nebo s někým z kolegů na druhé straně stolu. Ale nikdy jsem nemluvil na velkém prostranství, notabene pro 200 tisíc lidí.“

Z euforie ho vytrhl až Václav Havel se svou ryze praktickou poznámkou. „Zatahal mě za svetr a šeptal: ‚Mluvte rychle, než nám StB vypne proud.‘ Protože opravdu stačilo, kdyby tehdy estebáci přijeli a dole vypnuli hlavní rozvaděč a tím proud a mikrofony. A taky mohlo být po převratu,“ usmívá se Sedláček.

Cestování po Spojených státech

Když padla železná opona a změnila se politická situace, otevřela se nejen Karlu Sedláčkovi možnost vycestovat na Západ, do jeho vysněných Spojených států amerických.

Karel Sedláček jako mladý hlasatel v roce 1968

„Za to mohu poděkovat tomu vystoupení na balkónu Melantrichu, protože to sice nevysílala Československá televize, ale všechny světové televizní agentury a stanice. Tak jsem dostal pozvání od krajanů z Ameriky, jestli bych neudělal takové přednáškové turné po Spojených státech,“ přiznává s tím, že to nebyla jeho poslední návštěva.

„Za těch 30 let jsem tam pak byl asi 30krát. Vybíral jsem si vždycky nové a nové oblasti, kde jsem ještě nebyl. Takže jsem státy projel, včetně Havaje, opravdu křížem krážem,“ dodává publicista, spisovatel a rozhlasový moderátor Karel Sedláček.

Poslechněte si celý rozhovor Davida Šťáhlavského s Karlem Sedláčkem. Dozvíte se také, jak rychlý konec vzalo jeho působení v Československé televizi, kdy poprvé uslyšel vysílání rádia Svobodná Evropa, nebo jaké má zážitky s americkou policií a českými bankami.

autoři: David Šťáhlavský , Ondřej Skácel
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.