Jarmila Čapková: Vzpomínky. Souhrn zápisků a postřehů manželky Josefa Čapka
Když v září roku 1939 spustilo gestapo další vlnu zatýkání, byl v jeho hledáčku také český malíř, grafik, ilustrátor a spisovatel Josef Čapek. Kvůli svým protifašistickým a protiválečným karikaturám skončil v koncentračních táborech, kde po pěti letech zemřel. Kniha Vzpomínky je souhrnem zápisků a postřehů jeho manželky Jarmily Čapkové. Mimo jiné v ní popisuje svou poválečnou cestu do Německa, kde pátrala po stopách svého muže.
Jarmila Čapková (1889–1962) se narodila do dobře situované vinohradské rodiny advokáta Jaroslava Pospíšila. V rané dospělosti byla nucena vyrovnat se se smrtí otce i náhlým úmrtím mladšího bratra. Ve stejné době se poznává s budoucím světoznámým malířem Josefem Čapkem.
Ten se jí v dopisech z Paříže, kde tehdy pobýval, svěřuje o své tvorbě i hluboké osamělosti, které v cizí zemi čelil. Uměleckoprůmyslovou školu, kterou si mladá studentka i přes nevoli rodičů nakonec prosadila a kde se seznámila s Josefem, z vlastního rozhodnutí nedokončí a odjíždí na pár měsíců do Paříže.
Za Josefa, důvěrně přezdívaného Peča, se provdá až po první světové válce. V manželství upozadila Jarmila Čapková svou osobnost i své umělecké ambice. Zůstala ženou v domácnosti, její překlady z francouzštiny byly jen občasné. Po smrti Josefa Čapka pečovala nadále o manželův odkaz.
Čtěte také
V roce 1947 se stala spoluzakladatelkou Společnosti bratří Čapků. Kromě autobiografického díla Vzpomínky vyšlo autorce také několik překladů z francouzštiny, např. próza Na pensi: Bouvard a Pécuchet od Gustava Flauberta.
Vzpomínky Jarmily Čapkové vyšly knižně až v roce 1998. Editor Jiří Opelík vedle vlastní vzpomínkové knihy Jarmily Čapkové do svazku zařadil i úryvky z jejích zápisníků a svědectví o její poválečné cestě do Německa, kde s nadějí na znovushledání pátrala po stopách svého muže.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
