Iva Pekárková: Pohádka o sani

20. únor 2024

Bylo nebylo. V jednom království, tak malém a umístěném na tak významné křižovatce zájmů, že mnohá jiná království jeho právo na existenci vůbec neuznávala, žila devítihlavá saň.

Mudrcové se nikdy nedohodli, jak se tam dostala. Možná tam byla odjakživa, čekala na svou příležitost. Možná letěla okolo a v tomhle maličkém, chudém, zoufale přelidněném království poznala živnou půdu pro své spády. Možná se vyklubala z vejce, které přinesli zlí duchové.

Čtěte také

Každopádně tam byla. Živila se vztekem a nenávistí, kterou někteří poddaní nasákli od doby, co jiní vladaři jejich království zmenšili, rozdělili a jeho druhou část odsunuli tak daleko a za tolik zdí, plotů a checkpointů, že bylo skoro nemožné navštěvovat příbuzné a přátele. V jeho druhé části se usadila sedmihlavá saň, tak asi tohle uspořádání vytváří pro saně vhodná loviště. Ale vraťme se k té devítihlavé.

Byla to potvora. Tyla z nenávisti a ještě horší nenávist šířila kolem sebe. Čím delší dobu jste v přítomnosti téhle saně strávili, tím spíš jste se jejím zlem nakazili. Propagandu měla vytuněnou.

Brzo se kolem ní vytvořila celá armáda malých saní, které se ovšem maskovaly jako lidské bytosti. Ty pak saň-velitelka vysílala na vražedné výpravy do jiných království. Věděli, že se domů nevrátí, ale bylo jim jedno, že zemřou, nejdůležitější pro ně bylo, že mohou zabíjet. Saň zařídila jejich uctívání a finanční dary pro pozůstalé.

Čtěte také

Brzo získalo malé království ve velkém světě špatnou pověst. Jeho sousedé kolem něj vybudovali zátarasy a hlídali, aby nebylo snadné ho opustit. A pokud se vám to přece podařilo, v žádném jiném království vás nechtěli. Takový život byl vážně na houby.

Mnozí se o to snáz podvolili sani a podle jejího přání konali dílo zkázy. Sousední království netušila, kdy tyhle lidské saně zaútočí a budou vraždit, unášet, znásilňovat a mučit. Tohle je vážně smutná pohádka. 

Jak zlikvidovat saň?

Co s takovým královstvím? Nejlepší je ho srovnat se zemí… a saní ohrožené země mají mečů dost. Jenže… ne každý poddaný v tom království je devítihlavou saní nakažený. Někteří mají na zlo imunitu, dokonce proti němu aktivně bojují, jiní jsou příliš mladí a nemoc se v nich nestačila rozvinout. Saň to má promakané: každou ze svých hlav chrání živým štítem z takových neviňátek. Není snadné jí hlavy usekat.

Iva Pekárková

A co na to my, západní demokraté? Budeme dál s nadšením sekat sani hlavy, i když dobře víme, že připravíme o život stovky a tisíce nevinných lidí… a sani brzo hlavy dorostou? Přesvědčíme sami sebe, že ve zlém království jsou všichni lidé zlí, a tak těm dobrým ublížit nemůžeme? Anebo že duše nevinných, omylem zabitých během sanace saně, půjdou rovnýma nohama do nebe?

Uplatníme princip kolektivní viny i na oběti devítihlavé saně? Je to mnohem, mnohem jednodušší než hledat složitá, dlouhodobá, nákladná řešení. Ale mravnější to zaručeně není.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio