Eva Turnová: Všechno je jinak

12. leden 2024

Už odmalička jsem zaujímala roli odmítavé tatarské holčičky, jakmile mě někdo do něčeho nutil. Na povel „běž si hrát“ jsem raději do písku vyhloubila botaskou půlmetrový důlek, než bych požádala malého vykuka s přezíravým výrazem o zapůjčení formičky na bábovku.

Dodnes mě irituje slovní spojení „tak dělej“, v němž tuším jasný tyranský podtext.

Čtěte také

Navíc nesnáším rychlé rozhodování, které většinou nepřinese nic dobrého. Stačí chvilka zaváhání vyvolaná tlakem okolí a člověk ve školní jídelně bafne tác s dusivými koblihami místo šťavnaté pečeně s hedvábnou bramborovou kaší, koupí si basu místo piana, začne chodit s kytaristou místo s bubeníkem, napije se louhu místo slivovice a všechno je najednou úplně jinak.

V den mé svatby jsem si představila, jak by asi reagoval dalajláma, kdyby na něj někdo spustil: „Dělej, lámo!“

Vymáčkni se

Rozhodně by se nenechal nikým vystresovat. Řekla jsem si, že všechno spočívá v uvolnění a pak se člověk vždycky rozhodne intuitivně, takže správně.

Čtěte také

Stojím v obřadní síni, všechno se sehnalo, promyslelo a zařídilo, kytky ladí, kroužky pasují, kluk je moc fajn, takže jsem maximálně uvolněná. Vychutnáváme si slavnostní atmosféru a čekáme na oddávajícího matrikáře.

Dveře se náhle prudce otevřou a do místnosti nakráčí úřednice, za níž se line odpudivý odér. Stoupne si před nás, uchopí významně do ruky řetěz se závěsným odznakem zdobícím její hruď a změří si mě přezíravým pohledem vykuka.

Eva Turnová

Naprosto nevhodně zvolenou modulací hlasu, vzhledem k výjimečnosti situace, se mě zeptá, jestli se hodlám vdát dobrovolně za ženicha. V jejím výrazu tuším větu: „Tak dělej, vymáčkni se…“ Je ticho. Moucha, která se právě odlepila z jejího kníru, dosedá na můj ret.

„Ne, prostě ne. Samozřejmě, že dobrovolně, vašim prostřednictvím ani náhodou,“ otočím se na podpatku, po kterém zůstal v parketách vyhloubený důlek a všechno je zase úplně jinak…

Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz

autor: Eva Turnová
Spustit audio