Eva Turnová: Spadli z višně
Na Srí Lance bylo krásně. Chvíli nám trvalo zvyknout si na to, že se obyvatelé ceylonského ostrova pořád usmívají, ale brzy jsme na usmívání najeli taky, a ještě jsme se naučili pár vět sinhálsky, což místní vždycky potěšilo.
Jen těžko se mi bude zvykat na pražské ulice, kde lidé žijí ve svých hlavách, jejich tváře působí vygumovaně a komunikace probíhá v neosobním tónu. Jenomže 14 dní uteklo a najednou jsme stáli ve frontě u odbavovací přepážky letu Srí Lanka – Frankfurt.
Čtěte také
Fronta se asi hodinu ani nehnula, a tak jsem si krátila dlouhou chvíli pozorováním cestujících.
Opodál přešlapoval pár šedesátníků s úděsným tetováním, před nimi pán, který měl otevřenou pusu, jako by mu právě přestaly fungovat panty, a za ním přestárlá Barbie českého původu, která naopak mlela pantem nepřetržitě: „To si přece nemůžou dovolit!“ vyštěkla několikrát za sebou směrem k manželovi a synovi. Všichni byli jako vystřižení z módního časopisu, od účesů až po značkové ponožky.
Když jedeš na koni
Vždycky, když se fronta hnula, kopli do svých kufrů pestrobarevnými barefooty. Snažila jsem se vyhnout očnímu kontaktu, když nás oslovil sám taťka: „Slyším, že jste Češi. Asi už taky víte, že celá Lufthansa stávkuje a všechny lety z Frankfurtu do Prahy jsou zrušené. Letí se přes Vídeň, kde se musí jedenáct hodin čekat. Úplně nám narušili naši holiday flow.“
Čtěte také
„My letíme pozdějším letadlem než vy a zatím nikdo nic nepsal, tak do toho asi nebudeme šťourat a uvidíme,“ odpovíme ve snaze nenechat si naši flow narušit taťkou.
„Řekl jsem vám snad jasně, že Lufthansa zrušila VŠECHNY lety!“ stihl mi ještě odpovědět taťka.
Nedalo nám to a ověřili jsme si, že pozemní personál Lufthansy opravdu stávkuje, zároveň jsme ale zjistili, že jediný let – ten náš – z nějakého důvodu zrušený není.
Fronta se mezitím rozhýbala a úředník nám vytiskl palubní vstupenky.
Šla jsem za rodinou a řekla jim, že naše letadlo určitě letí, ať se tam zkusí nějak dostat. Taťka se na mě zatvářil jako by právě omylem rozkousal citrón.
Čtěte také
V letadle ze Srí Lanky seděla rodinka náhodou v řadě hned za námi, takže nešlo nevyslechnout rozhovor taťky se synem.
Syn: „Tak nezkusíme to, tati?“
Taťka: „Já ti řeknu takovou poučku, jo? Kdykoli už se nějak rozhodneš, tak to rozhodnutí neměň! Jedeme přes Vídeň.“
Syn: „Jo, dobrý, ale oni…“
Taťka: „Poslouchej! Když jedeš na koni, tak taky taháš za pravou oprať a pak hned za levou?“
Syn: „Já na koni nikdy nejel.“
Taťka: „Nebuď drzej. Kvůli dvěma pitomcům, co spadli z višně, nebudeš měnit svoje rozhodnutí!“
My jsme byli v Praze za dvě hodiny, oni za dva dny. V našem letadle bylo 20 volných míst.
Poučka: Nikdy se nad nikoho nevyvišňuj!
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
