Eva Hochmanová Burianová: Zdeněk Burian – pravěk a dobrodružství. Vzpomínky na malíře lovců mamutů
Snad každý měl ve své první knihovničce nějakou tu Májovku, Verneovku, Foglarovku nebo knížku od Eduarda Štorcha, které dal Zdeněk Burian nezaměnitelnou výtvarnou podobu. Jaký byl tento malíř a ilustrátor v soukromí, v kruhu rodiny a nejbližších přátel, jak vznikaly jeho obrazy a kresby, o tom vypráví vzpomínková kniha Zdeněk Burian – pravěk a dobrodružství, kterou napsala malířova dcera Eva Hochmanová.
Úchvatné dílo malíře Zdeňka Buriana je dodnes nejen vyhledávaným objektem zájmu sběratelů, ale stále si podmaňuje i nové generace čtenářů dobrodružných knih.
Zdeněk Burian (1905–1981) byl rodák z Kopřivnice. Na tamější měšťance si talentovaného hocha povšiml jeho učitel kreslení A. P. Bartoň a podporoval ho k dalšímu studiu. Ve čtrnácti letech se stal Burian mimořádným studujícím Akademie výtvarných umění v Praze. Z existenčních důvodů ale zůstal na škole jen dva roky.
Čtěte také
Začal se živit jako ilustrátor. Na konci dvacátých let začala jeho plodná spolupráce s vydavatelem díla Julese Vernea J. R. Vilímkem, poté s nakladatelstvím Toužimský a Moravec, kde vycházely romány Karla Maye, ale také knihy českých cestovatelů Emila Holuba, A. V. Friče nebo E. S. Vráze. Pro nakladatele Jana Kobese ilustroval knihy Jaroslava Foglara.
Skutečný zlom přišel v roce 1932, kdy v Malém čtenáři vyšly Burianovy ilustrace k povídce Eduarda Štorcha Lovci sobů a mamutů. Kresby zaujaly paleontologa Josefa Augustu a ten si vybral Buriana jako malíře pro vědecké rekonstrukce pravěkých zvířat, rostlin a prehistorických krajin.
Zdeněk Burian pak spolupracoval i s dalšími vědci – například se zoologem Vratislavem Mazákem nebo antropologem Josefem Wolfem, se kterým vytvořil také velké oleje s etnografickou tematikou.
Po nástupu komunistů k moci a znárodnění soukromých nakladatelství měl Burian hubená léta, navíc musel čelit nenávistným útokům, že je jeho dílo příliš „naturalistické a formalistické“. Rehabilitace se dočkal až na konci 60. let.
Čtěte také
Dílo Zdeňka Buriana je neobyčejně rozsáhlé, odhadem ho tvoří přibližně 14 tisíc prací. Jeho pravěké obrazové rekonstrukce mu přinesly mezinárodní věhlas a inspirovaly řadu tvůrců jako například režiséra filmu Cesta do pravěku Karla Zemana.
V rozhlasovém zpracování si vzpomínky jeho dcery Evy Hochmanové Burianové můžete poslechnout v pětidílné četbě na pokračování.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
