Redaktorka a moderátorka. Na Českém rozhlase Plus se podílí na vysílání Ranního a Odpoledního Plusu a připravuje pořady Ex libris a Studio Leonardo. Podílela se na sérii Střepy – rozhovory o válce s předními českými spisovateli a spisovatelkami.
Do Českého rozhlasu nastoupila v roce 2007 na stanici Český rozhlas 6 (dříve česká redakce Rádia Svobodná Evropa), kde se věnovala zejména otázkám migrace, každodenní ekonomiky a ekonomie a historie (pořady Zaostřeno na cizince, Člověk a trh, Hovory o Evropě a Historie věčně živá).
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a anglistiku-amerikanistiku a dánštinu na Filozofické fakultě UK a na Kodaňské univerzitě.
V rámci studií a projektu GAUK pobývala také v Argentině. Absolvovala několikatýdenní stáž v BBC World Service v pořadu World Have Your Say a v dánském listu Weekendavisen. V roce 2023 získala stipendium Fulbrightovy komise na Tulane University v americkém New Orleans, odkud pro posluchače Plusu připravila sérii pořadů o stále citelnějších dopadech změny klimatu a o reakcích místních obyvatel na ně.
Ocenění: Národní vítězka Ceny Evropského parlamentu (2011), Novinářská křepelka (2013), nominace na Novinářskou cenu v kategorii Solutions Journalism (2017).
Kontakt: daniela.vrbova@rozhlas.cz
Všechny články
-
Kam všude sahá urfašismus? Umberto Eco: Migrace a nesnášenlivost. Věčný fašismus
Kniha je složená z esejí a projevů Umberta Eca. Sestavil ji jeho syn Stefano s tím, že otec předložil k k tématům nesnášenlivosti úvahy, které nás nutí používat hlavu.
-
Biolog: Evropa metody genetické editace plodin striktně reguluje. Zároveň ale masivně dováží odjinud
Geneticky modifikované či metodou CRISPR-Cas9 editované plodiny se pomalu prosazují v zemědělství, jen Evropa stále s jejich přijetím otálí. Je na místě tato zdrženlivost?
-
Národní energetická soběstačnost je chiméra, tvrdí analytik Patočka z organizace Re-set
Ceny energií se rok drží na závratné úrovni a hrozba energetické chudoby napříč Evropou se zvyšuje. Studie organizace Re-set hledá příčiny současného stavu a nabízí řešení.
-
Andri Snær Magnason: O času a vodě. Náš svět, tak jak ho známe, mizí
Čas a voda, tyto dvě entity jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu.
-
Při dekarbonizaci se Evropa ještě dlouho neobejde bez závislosti na Číně, upozorňuje ekonom
Může snaha o snižování emisí skleníkových plynů ztroskotat na tom, že nebudeme mít dostatek nových materiálů, které budou k dekarbonizaci potřeba?
-
Flaška lékaři, divočák rozhodčímu. Vnímání korupce je velmi individuální, vysvětluje socioložka
Jak je na tom Česko s korupcí? To zkoumá tým Kristýny Bašné ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
-
Amalia Leguizamón: Semena moci. Geneticky modifikovaná sója jako ekonomická vzpruha, nebo nebezpečí?
Sójový olej má takřka univerzální využití v potravinářském průmyslu a velká část masa, a tedy i mléčných výrobků, pochází ze zvířat krmených geneticky modifikovanou sójou.
-
Mění se už i kyselost oceánů, varuje islandský spisovatel
„Když jsem začal psát Knihu o času a vodě, došlo mi, že téma klimatické změny náš jazyk přesahuje,“ uvádí Andri Snaer Magnason.
-
České lesy emitují víc CO2, než zadrží. Na vině je hospodaření, degradace půdy a změna klimatu
Češi mají zvlášť silný vztah k lesům, potvrzuje ve Studiu Leonardo Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz. V jakém stavu jsou naše lesy a plní své funkce?
-
Ukrajinský zpravodaj Marek: Život se tu přizpůsobil situaci. Na sirény poplachu si všichni zvykli
Přestože ukrajinská armáda už osvobodila většinu země, stále čas od času do měst dopadávají ruské rakety mířené na zbrojní fabriky a jiná strategická místa.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »