Celý den drobně prší aneb Foglarovy deníky každodennosti

Téměř 600stránková kniha přináší Foglarův deník z jeho cesty do Švýcarska z roku 1920, ukázky z táborové kroniky z roku 1927 a deníky z let 1934 až 1937. Tyto zápisky přitom nebyly určeny ke zveřejnění, nejde tedy o literárně stylizovaný deník, jak ho známe z naší i světové literatury.

Čtěte také

Jaroslav Foglar: V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem

Zápisky z roku 1920 mají nejblíž ke klasickému deníku. Foglar líčí cestu do Švýcarska, kde byl na ozdravném pobytu a svůj pobyt na statku a zemědělské práce, které byly pro městského chlapce velmi nezvyklé.

Ukázky z prázdninové kroniky z roku 1927 jsou jakýmsi přemostěním mezi deníkem z roku 1920 a následujícími zápisky z roku 1934. Z období mezi lety 1920 až 1934 se sice zachovalo velké množství různých pracovních zápisků, poznámek apod., ale o deníky ve vlastním slova smyslu nešlo.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Jaroslav Foglar, věčně živý Jestřáb

Ty se začaly formovat až v roce 1934, kdy jde sice o velmi heslovité poznámky, ale v poněkud modifikované a rozšířené podobě, Foglar stejným stylem psal své deníky i v dalších letech. Velmi cennou výpovědní hodnotu o spisovatelově každodennosti tyto zápisky rozhodně mají.   

Často přitom, také díky velkému množství přezdívek, zkratek, příjmení, ale i dobových a žargonových výrazů či spojení, působí jeho zápisky jako moderní poezie.

Pátek 28. 2. 1936: Prší
Od 9 ráno pršelo až do večera. Teplo.
Přes poledne podruhé Radko. Vynadal jsem mu pro podrývání autority.
V Hlasateli reklamuji – 6,90. V novém je za 68,90 věcí.
Koupen Zlín. V novinách hodně věcí pro Hlas.
Jenda St. už dělá.
Večer až do ½ 9 s Vlky v příjemné zábavě.
Koupil jsem líh.

Období let 1934 až 1937, tedy v dominantní části knihy, bylo pro Foglara velmi klíčové. Vyšly jeho první knihy (Přístav volá, Boj o první místo, Hoši od Bobří řeky).

Čtěte také

Víte, že Jaroslav Foglar ježka v kleci nevymyslel? Narodil se na Divokém západě

Také začal pracovat na dalších, byl etablovaným skautským vedoucím pražské Dvojky, z vlastních prostředků pořídil loď, která byla zakotvena na Vltavě a měla tam klubovnu řada skautských oddílů, rozšiřoval svou publicistickou práci a v nově vzniklém časopise Mladý hlasatel (nejprve Malý hlasatel), se kterým od počátku hojně spolupracoval. Také založil a začal rozvíjet hnutí čtenářských klubů.

To vše při práci na plný úvazek v kanceláři. V deníku jsou zmíněny i jeho rodinné poměry (soužití s maminkou a bratrem, který se v závěru sledovaného období oženil) a milostný život.

Jaroslav Foglar|foto:Fotobanka Profimedia, Dorian Hanuš, Právo

Pozoruhodným doplňkem jsou téměř každodenní zmínky o počasí.

Zápisky přitom nejsou pouze optimistické – obsahují řadu zmínek o Foglarových neshodách s pomocníky, některými chlapci v oddíle či činovníky ve skautské organizaci, chvíle, kdy by chtěl „všeho nechat“ a kdy si uvědomuje rozpor mezi svým výchovným snažením a realitou. 

Kniha je prvním svazkem v zamýšlené edici Foglarových deníků. Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pavla Hlavatého.